MANDARÍNŠTINA / ČU-JIN

Čtěte mandarínské slabiky pomocí ču-jinu

Naučte se znaky ču-jinu jako pomůcku pro výslovnost, nikoli jako znaky s vlastním slovním významem.

37 základních znaků

Soubor zahrnuje souhlásky, samohlásky a finály. ㄧ, ㄨ a ㄩ mohou tvořit také mediály (přechodné prvky slabiky).

ㄜ a ㄝ jsou odlišné samohlásky

ㄜ odpovídá samohlásce ve 河 (hé); ㄝ je otevřenější zvuk, například v ㄧㄝ u 夜 (yè). Ani jeden nelze odvodit prostým použitím českého e.

Umístění tónových značek

Při vodorovném zápisu se ˊ, ˇ a ˋ píší za slabikou; první tón bývá bez značky. Tečka neutrálního tónu stojí před slabikou: ˙ㄇㄚ. Při svislém zápisu je rozložení jiné.

Slabiky bez samostatného samohláskového znaku

ㄕˋ představuje celé shì (是, „být“). Historický znak ㄭ se zpravidla nepíše a nepatří do základních 37 znaků.

Kartičky si můžete nezávazně prohlížet nebo vybírat ze šesti odpovědí. V každém směru se kartička považuje za zvládnutou po 12 správných odpovědích v řadě; chyba vynuluje její sérii.

Několik minut učení každý den

Prohlédněte si kartičku a vyberte správné přiřazení.

Otočením kartičky poznáte znak a jeho vysvětlení; potom si rozpoznávání vyzkoušejte v kvízu se šesti možnostmi.

Přiřazujte ču-jin k pchin-jinu. Celé slabiky podléhají dalším pravopisným pravidlům.

Jak funguje kvíz

U každé otázky se počítá jen první pokus. Po chybě se ukáže správná dvojice a série kartičky se vynuluje. Dvanáct správných odpovědí za sebou v jednom směru znamená zvládnutí; kartičku si můžete dál prohlížet. Vynulování smaže postup v obou směrech. Volné prohlížení ani přeskočené otázky se nebodují.

Kvíz prověřuje písemné rozpoznávání znaků a pomůcek. Nepoužívá mikrofon a nehodnotí mluvenou výslovnost. Latinkové přepisy se v jednotlivých jazycích řídí odlišnými pravidly.

Úplná přehledová tabulka

Porovnávejte původní znaky a čtení s českými významy celých slov a samostatnými výklady.

ZnakUkázkové slovo nebo výrazFonetická nebo grafická pomůckaČtení příkladuVýznam příkladu
ㄅ八bSouhláskový znak ču-jinubāosmPchin-jinové b označuje neznělou obouretnou závěrovou souhlásku bez výrazného přídechu, nikoli české znělé b.Znak ču-jinu ㄅ odpovídá zápisu pchin-jinem „b“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové b označuje neznělou obouretnou závěrovou souhlásku bez výrazného přídechu, nikoli české znělé b. V příkladu 八 · bā znamená celé slovo či výraz „osm“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄆ跑pSouhláskový znak ču-jinupǎoběžetPchin-jinové p je obouretné a výrazně přídechové; rozdíl b/p se týká přídechu, nikoli české znělosti.Znak ču-jinu ㄆ odpovídá zápisu pchin-jinem „p“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové p je obouretné a výrazně přídechové; rozdíl b/p se týká přídechu, nikoli české znělosti. V příkladu 跑 · pǎo znamená celé slovo či výraz „běžet“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄇ媽mSouhláskový znak ču-jinumāmaminka; matkaNosové [m] se tvoří se sevřenými rty, přibližně jako české m.Znak ču-jinu ㄇ odpovídá zápisu pchin-jinem „m“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Nosové [m] se tvoří se sevřenými rty, přibližně jako české m. V příkladu 媽 · mā znamená celé slovo či výraz „maminka; matka“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄈ飛fSouhláskový znak ču-jinufēilétatPchin-jinové f je retnozubná třecí souhláska [f], blízká českému f.Znak ču-jinu ㄈ odpovídá zápisu pchin-jinem „f“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové f je retnozubná třecí souhláska [f], blízká českému f. V příkladu 飛 · fēi znamená celé slovo či výraz „létat“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄉ大dSouhláskový znak ču-jinudàvelkýPchin-jinové d je neznělý přední závěr bez výrazného přídechu, nikoli české znělé d.Znak ču-jinu ㄉ odpovídá zápisu pchin-jinem „d“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové d je neznělý přední závěr bez výrazného přídechu, nikoli české znělé d. V příkladu 大 · dà znamená celé slovo či výraz „velký“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄊ天tSouhláskový znak ču-jinutiānobloha; nebePchin-jinové t má silný přídech [tʰ], který jej odlišuje od d.Znak ču-jinu ㄊ odpovídá zápisu pchin-jinem „t“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové t má silný přídech [tʰ], který jej odlišuje od d. V příkladu 天 · tiān znamená celé slovo či výraz „obloha; nebe“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄋ你nSouhláskový znak ču-jinunǐty (neformální oslovení)Nosové [n] je přední a blízké českému n, nikoli automaticky měkkému ň.Znak ču-jinu ㄋ odpovídá zápisu pchin-jinem „n“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Nosové [n] je přední a blízké českému n, nikoli automaticky měkkému ň. V příkladu 你 · nǐ znamená celé slovo či výraz „ty (neformální oslovení)“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄌ來lSouhláskový znak ču-jinuláipřijítPostranní [l] se přibližuje českému l, ale jeho přesná artikulace se může lišit.Znak ču-jinu ㄌ odpovídá zápisu pchin-jinem „l“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Postranní [l] se přibližuje českému l, ale jeho přesná artikulace se může lišit. V příkladu 來 · lái znamená celé slovo či výraz „přijít“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄍ高gSouhláskový znak ču-jinugāovysokýPchin-jinové g je zadní neznělé [k] bez výrazného přídechu; nečtěte je jako české znělé g.Znak ču-jinu ㄍ odpovídá zápisu pchin-jinem „g“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové g je zadní neznělé [k] bez výrazného přídechu; nečtěte je jako české znělé g. V příkladu 高 · gāo znamená celé slovo či výraz „vysoký“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄎ看kSouhláskový znak ču-jinukàndívat sePchin-jinové k je zadní [kʰ] se silným přídechem; porovnejte s neaspirovaným g.Znak ču-jinu ㄎ odpovídá zápisu pchin-jinem „k“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové k je zadní [kʰ] se silným přídechem; porovnejte s neaspirovaným g. V příkladu 看 · kàn znamená celé slovo či výraz „dívat se“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄏ喝hSouhláskový znak ču-jinuhēpítPchin-jinové h je zadní třecí [x] až [χ], přibližně jako české ch, nikoli jako anglické h.Znak ču-jinu ㄏ odpovídá zápisu pchin-jinem „h“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové h je zadní třecí [x] až [χ], přibližně jako české ch, nikoli jako anglické h. V příkladu 喝 · hē znamená celé slovo či výraz „pít“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄐ家jSouhláskový znak ču-jinujiādomov; rodinaPchin-jinové j je neaspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕ]; české dž ani č ji nevystihují přesně.Znak ču-jinu ㄐ odpovídá zápisu pchin-jinem „j“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové j je neaspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕ]; české dž ani č ji nevystihují přesně. V příkladu 家 · jiā znamená celé slovo či výraz „domov; rodina“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄑ七qSouhláskový znak ču-jinuqīsedmPchin-jinové q je aspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕʰ]; rozdíl proti j je zejména v přídechu.Znak ču-jinu ㄑ odpovídá zápisu pchin-jinem „q“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové q je aspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕʰ]; rozdíl proti j je zejména v přídechu. V příkladu 七 · qī znamená celé slovo či výraz „sedm“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄒ小xSouhláskový znak ču-jinuxiǎomalýPchin-jinové x je alveolopalatální třecí [ɕ]; české š a s jsou pouze přibližné opory.Znak ču-jinu ㄒ odpovídá zápisu pchin-jinem „x“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové x je alveolopalatální třecí [ɕ]; české š a s jsou pouze přibližné opory. V příkladu 小 · xiǎo znamená celé slovo či výraz „malý“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄓ中zh / zhiSouhláskový znak ču-jinuzhōngstřed; centrumPchin-jinové zh je neaspirovaná retroflexní afrikáta; špička jazyka se obrací mírně dozadu, nejde o české ž.Znak ču-jinu ㄓ odpovídá zápisu pchin-jinem „zh / zhi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové zh je neaspirovaná retroflexní afrikáta; špička jazyka se obrací mírně dozadu, nejde o české ž. V příkladu 中 · zhōng znamená celé slovo či výraz „střed; centrum“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄔ吃ch / chiSouhláskový znak ču-jinuchījístPchin-jinové ch je aspirovaná retroflexní afrikáta; přídech jej odlišuje od zh.Znak ču-jinu ㄔ odpovídá zápisu pchin-jinem „ch / chi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové ch je aspirovaná retroflexní afrikáta; přídech jej odlišuje od zh. V příkladu 吃 · chī znamená celé slovo či výraz „jíst“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄕ是sh / shiSouhláskový znak ču-jinushìbýtPchin-jinové sh je neznělé retroflexní [ʂ], podobné českému š, ale se zadněji stočeným jazykem.Znak ču-jinu ㄕ odpovídá zápisu pchin-jinem „sh / shi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové sh je neznělé retroflexní [ʂ], podobné českému š, ale se zadněji stočeným jazykem. V příkladu 是 · shì znamená celé slovo či výraz „být“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄖ日r / riSouhláskový znak ču-jinurìdenPchin-jinové r bývá znělá retroflexní aproximanta či třecí hláska; nevyslovujte české vibrované r.Znak ču-jinu ㄖ odpovídá zápisu pchin-jinem „r / ri“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové r bývá znělá retroflexní aproximanta či třecí hláska; nevyslovujte české vibrované r. V příkladu 日 · rì znamená celé slovo či výraz „den“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄗ字z / ziSouhláskový znak ču-jinuzìpísemný znakPchin-jinové z se vyslovuje jako neaspirovaná afrikáta [ts], blízká českému c, nikoli českému z.Znak ču-jinu ㄗ odpovídá zápisu pchin-jinem „z / zi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové z se vyslovuje jako neaspirovaná afrikáta [ts], blízká českému c, nikoli českému z. V příkladu 字 · zì znamená celé slovo či výraz „písemný znak“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄘ次c / ciSouhláskový znak ču-jinucìvýskyt; opakování (počítací slovo „krát“)Pchin-jinové c je přídechová [tsʰ]; po závěru následuje výraznější výdech než u z.Znak ču-jinu ㄘ odpovídá zápisu pchin-jinem „c“ (v celé slabice například „ci“). Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové c je přídechová afrikáta [tsʰ]; po závěru následuje výraznější výdech než u z. V příkladu 次 · cì je 次 výraz pro „výskyt; opakování“ nebo počítací slovo „krát“ (například 一次 znamená „jednou“). Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄙ三s / siSouhláskový znak ču-jinusāntřiPchin-jinové s je neznělé přední [s], poměrně blízké českému s.Znak ču-jinu ㄙ odpovídá zápisu pchin-jinem „s / si“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové s je neznělé přední [s], poměrně blízké českému s. V příkladu 三 · sān znamená celé slovo či výraz „tři“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄚ他aSamohláska, finála či mediála ču-jinutāonOtevřené a zní zhruba jako krátké české a, ale tón se vztahuje na celou mandarínskou slabiku.Znak ču-jinu ㄚ odpovídá zápisu pchin-jinem „a“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Otevřené a zní zhruba jako krátké české a, ale tón se vztahuje na celou mandarínskou slabiku. V příkladu 他 · tā znamená celé slovo či výraz „on“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄛ波oSamohláska, finála či mediála ču-jinubōvlnaPchin-jinové o bývá zadní zaokrouhlená samohláska; po b/p/m/f se může objevit krátký přechod [u].Znak ču-jinu ㄛ odpovídá zápisu pchin-jinem „o“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové o bývá zadní zaokrouhlená samohláska; po b/p/m/f se může objevit krátký přechod [u]. V příkladu 波 · bō znamená celé slovo či výraz „vlna“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄜ河eSamohláska, finála či mediála ču-jinuhéřekaPchin-jinové e často označuje zadní nezaokrouhlené [ɤ]; české e ani é nejsou přesnou náhradou.Znak ču-jinu ㄜ odpovídá zápisu pchin-jinem „e“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové e často označuje zadní nezaokrouhlené [ɤ]; české e ani é nejsou přesnou náhradou. V příkladu 河 · hé znamená celé slovo či výraz „řeka“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄝ夜ê (ve spojeních ie, üe)Samohláska, finála či mediála ču-jinuyènocZnak ㄝ označuje otevřenější samohlásku [ɛ] jako ve spojení ie; nelze jej zaměnit se ㄜ.Znak ču-jinu ㄝ označuje otevřenější samohlásku [ɛ], která se v pchin-jinu značí ê nebo se objevuje jako e ve spojeních ie a üe. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Nezaměňujte jej se znakem ㄜ. V příkladu 夜 · yè znamená celé slovo „noc“. Rozhodující je zvuk a tón celé mandarínské slabiky.
ㄞ愛aiSamohláska, finála či mediála ču-jinuàiláska; milovatDvojhláska ai tvoří jednu slabiku s přechodem od otevřeného a dopředu; nerozdělujte ji na dvě české slabiky.Znak ču-jinu ㄞ odpovídá zápisu pchin-jinem „ai“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Dvojhláska ai tvoří jednu slabiku s přechodem od otevřeného a dopředu; nerozdělujte ji na dvě české slabiky. V příkladu 愛 · ài znamená celé slovo či výraz „láska; milovat“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄟ杯eiSamohláska, finála či mediála ču-jinubēišálek; skleniceDvojhláska ei tvoří jednu slabiku, v níž se jazyk posouvá výš a dopředu.Znak ču-jinu ㄟ odpovídá zápisu pchin-jinem „ei“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Dvojhláska ei tvoří jednu slabiku, v níž se jazyk posouvá výš a dopředu. V příkladu 杯 · bēi znamená celé slovo či výraz „šálek; sklenice“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄠ早aoSamohláska, finála či mediála ču-jinuzǎobrzy; časněJednoslabičné ao přechází od otevřené samohlásky k zadnímu zaokrouhlenému prvku.Znak ču-jinu ㄠ odpovídá zápisu pchin-jinem „ao“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Jednoslabičné ao přechází od otevřené samohlásky k zadnímu zaokrouhlenému prvku. V příkladu 早 · zǎo znamená celé slovo či výraz „brzy; časně“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄡ走ouSamohláska, finála či mediála ču-jinuzǒuchodit pěškyJednoslabičné ou směřuje od střední samohlásky k vysokému zaokrouhlenému prvku.Znak ču-jinu ㄡ odpovídá zápisu pchin-jinem „ou“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Jednoslabičné ou směřuje od střední samohlásky k vysokému zaokrouhlenému prvku. V příkladu 走 · zǒu znamená celé slovo či výraz „chodit pěšky“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄢ山anSamohláska, finála či mediála ču-jinushānhoraFinála an končí skutečným nosovým [n]; jde o jedinou slabiku.Znak ču-jinu ㄢ odpovídá zápisu pchin-jinem „an“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála an končí skutečným nosovým [n]; jde o jedinou slabiku. V příkladu 山 · shān znamená celé slovo či výraz „hora“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄣ門enSamohláska, finála či mediála ču-jinuméndveře; bránaFinála en má střední samohlásku a koncové [n]; za n nepřidávejte další samohlásku.Znak ču-jinu ㄣ odpovídá zápisu pchin-jinem „en“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála en má střední samohlásku a koncové [n]; za n nepřidávejte další samohlásku. V příkladu 門 · mén znamená celé slovo či výraz „dveře; brána“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄤ忙angSamohláska, finála či mediála ču-jinumángzaneprázdněnýFinála ang má zadní nosové [ŋ]; písmeno g se na konci nevyslovuje jako samostatné české g.Znak ču-jinu ㄤ odpovídá zápisu pchin-jinem „ang“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála ang má zadní nosové [ŋ]; písmeno g se na konci nevyslovuje jako samostatné české g. V příkladu 忙 · máng znamená celé slovo či výraz „zaneprázdněný“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄥ冷engSamohláska, finála či mediála ču-jinulěngstudenýFinála eng má koncové zadní nosové [ŋ]; kontrast -n a -ng není totéž co české „ng“ se závěrovým g.Znak ču-jinu ㄥ odpovídá zápisu pchin-jinem „eng“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála eng má koncové zadní nosové [ŋ]; kontrast -n a -ng není totéž co české „ng“ se závěrovým g. V příkladu 冷 · lěng znamená celé slovo či výraz „studený“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄦ二erSamohláska, finála či mediála ču-jinuèrdvaFinála er je rhotizovaná samohláska, ne samostatná česká slabika s vibrovaným r.Znak ču-jinu ㄦ odpovídá zápisu pchin-jinem „er“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála er je rhotizovaná samohláska, ne samostatná česká slabika s vibrovaným r. V příkladu 二 · èr znamená celé slovo či výraz „dva“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄧ衣i / yiSamohláska, finála či mediála ču-jinuyīoblečeníPo m jako v mǐ je i vysoké přední [i]; po z/c/s a zh/ch/sh/r může označovat jiný slabičný zvuk.Znak ču-jinu ㄧ odpovídá zápisu pchin-jinem „i / yi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Po m jako v mǐ je i vysoké přední [i]; po z/c/s a zh/ch/sh/r může označovat jiný slabičný zvuk. V příkladu 衣 · yī znamená celé slovo či výraz „oblečení“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄨ五u / wuSamohláska, finála či mediála ču-jinuwǔpětVysoké zadní zaokrouhlené [u] je přibližně jako české u, nikoli vždy totožné.Znak ču-jinu ㄨ odpovídá zápisu pchin-jinem „u / wu“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Vysoké zadní zaokrouhlené [u] je přibližně jako české u, nikoli vždy totožné. V příkladu 五 · wǔ znamená celé slovo či výraz „pět“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.
ㄩ魚ü / yuSamohláska, finála či mediála ču-jinuyúrybaPchin-jinové ü je vysoká přední zaokrouhlená [y]: jazyk jako při i, rty jako při u; čeština nemá přesný protějšek.Znak ču-jinu ㄩ odpovídá zápisu pchin-jinem „ü / yu“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové ü je vysoká přední zaokrouhlená [y]: jazyk jako při i, rty jako při u; čeština nemá přesný protějšek. V příkladu 魚 · yú znamená celé slovo či výraz „ryba“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky.

Zdroje, licence a rozsah výukových materiálů

Původní znaky, příklady, přepisy, identifikátory a odkazy zůstávají nezměněné; nové české výklady jsou oddělenou vrstvou. Pro hangul, pchin-jin ani ču-jin nebyly vytvořeny nové zvukové nahrávky ani animace tahů.

Atlas, pokročilé úrovně a redakční články jsou zatím dostupné pouze anglicky. Kandži od druhého ročníku (pouze anglicky) ↗