MANDARÍNŠTINA / ČU-JIN
Čtěte mandarínské slabiky pomocí ču-jinu
Naučte se znaky ču-jinu jako pomůcku pro výslovnost, nikoli jako znaky s vlastním slovním významem.
37 základních znaků
Soubor zahrnuje souhlásky, samohlásky a finály. ㄧ, ㄨ a ㄩ mohou tvořit také mediály (přechodné prvky slabiky).
ㄜ a ㄝ jsou odlišné samohlásky
ㄜ odpovídá samohlásce ve 河 (hé); ㄝ je otevřenější zvuk, například v ㄧㄝ u 夜 (yè). Ani jeden nelze odvodit prostým použitím českého e.
Umístění tónových značek
Při vodorovném zápisu se ˊ, ˇ a ˋ píší za slabikou; první tón bývá bez značky. Tečka neutrálního tónu stojí před slabikou: ˙ㄇㄚ. Při svislém zápisu je rozložení jiné.
Slabiky bez samostatného samohláskového znaku
ㄕˋ představuje celé shì (是, „být“). Historický znak ㄭ se zpravidla nepíše a nepatří do základních 37 znaků.
Kartičky si můžete nezávazně prohlížet nebo vybírat ze šesti odpovědí. V každém směru se kartička považuje za zvládnutou po 12 správných odpovědích v řadě; chyba vynuluje její sérii.
Několik minut učení každý den
Prohlédněte si kartičku a vyberte správné přiřazení.
Otočením kartičky poznáte znak a jeho vysvětlení; potom si rozpoznávání vyzkoušejte v kvízu se šesti možnostmi.
Přiřazujte ču-jin k pchin-jinu. Celé slabiky podléhají dalším pravopisným pravidlům.
Žádné kartičky nebyly nalezeny. Změňte hledaný výraz nebo skupinu.
Jak funguje kvíz
U každé otázky se počítá jen první pokus. Po chybě se ukáže správná dvojice a série kartičky se vynuluje. Dvanáct správných odpovědí za sebou v jednom směru znamená zvládnutí; kartičku si můžete dál prohlížet. Vynulování smaže postup v obou směrech. Volné prohlížení ani přeskočené otázky se nebodují.
Kvíz prověřuje písemné rozpoznávání znaků a pomůcek. Nepoužívá mikrofon a nehodnotí mluvenou výslovnost. Latinkové přepisy se v jednotlivých jazycích řídí odlišnými pravidly.
Úplná přehledová tabulka
Porovnávejte původní znaky a čtení s českými významy celých slov a samostatnými výklady.
| Znak | Ukázkové slovo nebo výraz | Fonetická nebo grafická pomůcka | Čtení příkladu | Význam příkladu |
|---|---|---|---|---|
| ㄅ | 八 | bSouhláskový znak ču-jinu | bā | osmPchin-jinové b označuje neznělou obouretnou závěrovou souhlásku bez výrazného přídechu, nikoli české znělé b.Znak ču-jinu ㄅ odpovídá zápisu pchin-jinem „b“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové b označuje neznělou obouretnou závěrovou souhlásku bez výrazného přídechu, nikoli české znělé b. V příkladu 八 · bā znamená celé slovo či výraz „osm“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄆ | 跑 | pSouhláskový znak ču-jinu | pǎo | běžetPchin-jinové p je obouretné a výrazně přídechové; rozdíl b/p se týká přídechu, nikoli české znělosti.Znak ču-jinu ㄆ odpovídá zápisu pchin-jinem „p“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové p je obouretné a výrazně přídechové; rozdíl b/p se týká přídechu, nikoli české znělosti. V příkladu 跑 · pǎo znamená celé slovo či výraz „běžet“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄇ | 媽 | mSouhláskový znak ču-jinu | mā | maminka; matkaNosové [m] se tvoří se sevřenými rty, přibližně jako české m.Znak ču-jinu ㄇ odpovídá zápisu pchin-jinem „m“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Nosové [m] se tvoří se sevřenými rty, přibližně jako české m. V příkladu 媽 · mā znamená celé slovo či výraz „maminka; matka“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄈ | 飛 | fSouhláskový znak ču-jinu | fēi | létatPchin-jinové f je retnozubná třecí souhláska [f], blízká českému f.Znak ču-jinu ㄈ odpovídá zápisu pchin-jinem „f“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové f je retnozubná třecí souhláska [f], blízká českému f. V příkladu 飛 · fēi znamená celé slovo či výraz „létat“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄉ | 大 | dSouhláskový znak ču-jinu | dà | velkýPchin-jinové d je neznělý přední závěr bez výrazného přídechu, nikoli české znělé d.Znak ču-jinu ㄉ odpovídá zápisu pchin-jinem „d“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové d je neznělý přední závěr bez výrazného přídechu, nikoli české znělé d. V příkladu 大 · dà znamená celé slovo či výraz „velký“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄊ | 天 | tSouhláskový znak ču-jinu | tiān | obloha; nebePchin-jinové t má silný přídech [tʰ], který jej odlišuje od d.Znak ču-jinu ㄊ odpovídá zápisu pchin-jinem „t“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové t má silný přídech [tʰ], který jej odlišuje od d. V příkladu 天 · tiān znamená celé slovo či výraz „obloha; nebe“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄋ | 你 | nSouhláskový znak ču-jinu | nǐ | ty (neformální oslovení)Nosové [n] je přední a blízké českému n, nikoli automaticky měkkému ň.Znak ču-jinu ㄋ odpovídá zápisu pchin-jinem „n“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Nosové [n] je přední a blízké českému n, nikoli automaticky měkkému ň. V příkladu 你 · nǐ znamená celé slovo či výraz „ty (neformální oslovení)“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄌ | 來 | lSouhláskový znak ču-jinu | lái | přijítPostranní [l] se přibližuje českému l, ale jeho přesná artikulace se může lišit.Znak ču-jinu ㄌ odpovídá zápisu pchin-jinem „l“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Postranní [l] se přibližuje českému l, ale jeho přesná artikulace se může lišit. V příkladu 來 · lái znamená celé slovo či výraz „přijít“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄍ | 高 | gSouhláskový znak ču-jinu | gāo | vysokýPchin-jinové g je zadní neznělé [k] bez výrazného přídechu; nečtěte je jako české znělé g.Znak ču-jinu ㄍ odpovídá zápisu pchin-jinem „g“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové g je zadní neznělé [k] bez výrazného přídechu; nečtěte je jako české znělé g. V příkladu 高 · gāo znamená celé slovo či výraz „vysoký“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄎ | 看 | kSouhláskový znak ču-jinu | kàn | dívat sePchin-jinové k je zadní [kʰ] se silným přídechem; porovnejte s neaspirovaným g.Znak ču-jinu ㄎ odpovídá zápisu pchin-jinem „k“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové k je zadní [kʰ] se silným přídechem; porovnejte s neaspirovaným g. V příkladu 看 · kàn znamená celé slovo či výraz „dívat se“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄏ | 喝 | hSouhláskový znak ču-jinu | hē | pítPchin-jinové h je zadní třecí [x] až [χ], přibližně jako české ch, nikoli jako anglické h.Znak ču-jinu ㄏ odpovídá zápisu pchin-jinem „h“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové h je zadní třecí [x] až [χ], přibližně jako české ch, nikoli jako anglické h. V příkladu 喝 · hē znamená celé slovo či výraz „pít“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄐ | 家 | jSouhláskový znak ču-jinu | jiā | domov; rodinaPchin-jinové j je neaspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕ]; české dž ani č ji nevystihují přesně.Znak ču-jinu ㄐ odpovídá zápisu pchin-jinem „j“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové j je neaspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕ]; české dž ani č ji nevystihují přesně. V příkladu 家 · jiā znamená celé slovo či výraz „domov; rodina“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄑ | 七 | qSouhláskový znak ču-jinu | qī | sedmPchin-jinové q je aspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕʰ]; rozdíl proti j je zejména v přídechu.Znak ču-jinu ㄑ odpovídá zápisu pchin-jinem „q“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové q je aspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕʰ]; rozdíl proti j je zejména v přídechu. V příkladu 七 · qī znamená celé slovo či výraz „sedm“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄒ | 小 | xSouhláskový znak ču-jinu | xiǎo | malýPchin-jinové x je alveolopalatální třecí [ɕ]; české š a s jsou pouze přibližné opory.Znak ču-jinu ㄒ odpovídá zápisu pchin-jinem „x“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové x je alveolopalatální třecí [ɕ]; české š a s jsou pouze přibližné opory. V příkladu 小 · xiǎo znamená celé slovo či výraz „malý“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄓ | 中 | zh / zhiSouhláskový znak ču-jinu | zhōng | střed; centrumPchin-jinové zh je neaspirovaná retroflexní afrikáta; špička jazyka se obrací mírně dozadu, nejde o české ž.Znak ču-jinu ㄓ odpovídá zápisu pchin-jinem „zh / zhi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové zh je neaspirovaná retroflexní afrikáta; špička jazyka se obrací mírně dozadu, nejde o české ž. V příkladu 中 · zhōng znamená celé slovo či výraz „střed; centrum“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄔ | 吃 | ch / chiSouhláskový znak ču-jinu | chī | jístPchin-jinové ch je aspirovaná retroflexní afrikáta; přídech jej odlišuje od zh.Znak ču-jinu ㄔ odpovídá zápisu pchin-jinem „ch / chi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové ch je aspirovaná retroflexní afrikáta; přídech jej odlišuje od zh. V příkladu 吃 · chī znamená celé slovo či výraz „jíst“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄕ | 是 | sh / shiSouhláskový znak ču-jinu | shì | býtPchin-jinové sh je neznělé retroflexní [ʂ], podobné českému š, ale se zadněji stočeným jazykem.Znak ču-jinu ㄕ odpovídá zápisu pchin-jinem „sh / shi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové sh je neznělé retroflexní [ʂ], podobné českému š, ale se zadněji stočeným jazykem. V příkladu 是 · shì znamená celé slovo či výraz „být“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄖ | 日 | r / riSouhláskový znak ču-jinu | rì | denPchin-jinové r bývá znělá retroflexní aproximanta či třecí hláska; nevyslovujte české vibrované r.Znak ču-jinu ㄖ odpovídá zápisu pchin-jinem „r / ri“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové r bývá znělá retroflexní aproximanta či třecí hláska; nevyslovujte české vibrované r. V příkladu 日 · rì znamená celé slovo či výraz „den“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄗ | 字 | z / ziSouhláskový znak ču-jinu | zì | písemný znakPchin-jinové z se vyslovuje jako neaspirovaná afrikáta [ts], blízká českému c, nikoli českému z.Znak ču-jinu ㄗ odpovídá zápisu pchin-jinem „z / zi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové z se vyslovuje jako neaspirovaná afrikáta [ts], blízká českému c, nikoli českému z. V příkladu 字 · zì znamená celé slovo či výraz „písemný znak“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄘ | 次 | c / ciSouhláskový znak ču-jinu | cì | výskyt; opakování (počítací slovo „krát“)Pchin-jinové c je přídechová [tsʰ]; po závěru následuje výraznější výdech než u z.Znak ču-jinu ㄘ odpovídá zápisu pchin-jinem „c“ (v celé slabice například „ci“). Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové c je přídechová afrikáta [tsʰ]; po závěru následuje výraznější výdech než u z. V příkladu 次 · cì je 次 výraz pro „výskyt; opakování“ nebo počítací slovo „krát“ (například 一次 znamená „jednou“). Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄙ | 三 | s / siSouhláskový znak ču-jinu | sān | třiPchin-jinové s je neznělé přední [s], poměrně blízké českému s.Znak ču-jinu ㄙ odpovídá zápisu pchin-jinem „s / si“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové s je neznělé přední [s], poměrně blízké českému s. V příkladu 三 · sān znamená celé slovo či výraz „tři“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄚ | 他 | aSamohláska, finála či mediála ču-jinu | tā | onOtevřené a zní zhruba jako krátké české a, ale tón se vztahuje na celou mandarínskou slabiku.Znak ču-jinu ㄚ odpovídá zápisu pchin-jinem „a“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Otevřené a zní zhruba jako krátké české a, ale tón se vztahuje na celou mandarínskou slabiku. V příkladu 他 · tā znamená celé slovo či výraz „on“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄛ | 波 | oSamohláska, finála či mediála ču-jinu | bō | vlnaPchin-jinové o bývá zadní zaokrouhlená samohláska; po b/p/m/f se může objevit krátký přechod [u].Znak ču-jinu ㄛ odpovídá zápisu pchin-jinem „o“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové o bývá zadní zaokrouhlená samohláska; po b/p/m/f se může objevit krátký přechod [u]. V příkladu 波 · bō znamená celé slovo či výraz „vlna“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄜ | 河 | eSamohláska, finála či mediála ču-jinu | hé | řekaPchin-jinové e často označuje zadní nezaokrouhlené [ɤ]; české e ani é nejsou přesnou náhradou.Znak ču-jinu ㄜ odpovídá zápisu pchin-jinem „e“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové e často označuje zadní nezaokrouhlené [ɤ]; české e ani é nejsou přesnou náhradou. V příkladu 河 · hé znamená celé slovo či výraz „řeka“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄝ | 夜 | ê (ve spojeních ie, üe)Samohláska, finála či mediála ču-jinu | yè | nocZnak ㄝ označuje otevřenější samohlásku [ɛ] jako ve spojení ie; nelze jej zaměnit se ㄜ.Znak ču-jinu ㄝ označuje otevřenější samohlásku [ɛ], která se v pchin-jinu značí ê nebo se objevuje jako e ve spojeních ie a üe. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Nezaměňujte jej se znakem ㄜ. V příkladu 夜 · yè znamená celé slovo „noc“. Rozhodující je zvuk a tón celé mandarínské slabiky. |
| ㄞ | 愛 | aiSamohláska, finála či mediála ču-jinu | ài | láska; milovatDvojhláska ai tvoří jednu slabiku s přechodem od otevřeného a dopředu; nerozdělujte ji na dvě české slabiky.Znak ču-jinu ㄞ odpovídá zápisu pchin-jinem „ai“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Dvojhláska ai tvoří jednu slabiku s přechodem od otevřeného a dopředu; nerozdělujte ji na dvě české slabiky. V příkladu 愛 · ài znamená celé slovo či výraz „láska; milovat“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄟ | 杯 | eiSamohláska, finála či mediála ču-jinu | bēi | šálek; skleniceDvojhláska ei tvoří jednu slabiku, v níž se jazyk posouvá výš a dopředu.Znak ču-jinu ㄟ odpovídá zápisu pchin-jinem „ei“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Dvojhláska ei tvoří jednu slabiku, v níž se jazyk posouvá výš a dopředu. V příkladu 杯 · bēi znamená celé slovo či výraz „šálek; sklenice“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄠ | 早 | aoSamohláska, finála či mediála ču-jinu | zǎo | brzy; časněJednoslabičné ao přechází od otevřené samohlásky k zadnímu zaokrouhlenému prvku.Znak ču-jinu ㄠ odpovídá zápisu pchin-jinem „ao“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Jednoslabičné ao přechází od otevřené samohlásky k zadnímu zaokrouhlenému prvku. V příkladu 早 · zǎo znamená celé slovo či výraz „brzy; časně“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄡ | 走 | ouSamohláska, finála či mediála ču-jinu | zǒu | chodit pěškyJednoslabičné ou směřuje od střední samohlásky k vysokému zaokrouhlenému prvku.Znak ču-jinu ㄡ odpovídá zápisu pchin-jinem „ou“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Jednoslabičné ou směřuje od střední samohlásky k vysokému zaokrouhlenému prvku. V příkladu 走 · zǒu znamená celé slovo či výraz „chodit pěšky“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄢ | 山 | anSamohláska, finála či mediála ču-jinu | shān | horaFinála an končí skutečným nosovým [n]; jde o jedinou slabiku.Znak ču-jinu ㄢ odpovídá zápisu pchin-jinem „an“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála an končí skutečným nosovým [n]; jde o jedinou slabiku. V příkladu 山 · shān znamená celé slovo či výraz „hora“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄣ | 門 | enSamohláska, finála či mediála ču-jinu | mén | dveře; bránaFinála en má střední samohlásku a koncové [n]; za n nepřidávejte další samohlásku.Znak ču-jinu ㄣ odpovídá zápisu pchin-jinem „en“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála en má střední samohlásku a koncové [n]; za n nepřidávejte další samohlásku. V příkladu 門 · mén znamená celé slovo či výraz „dveře; brána“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄤ | 忙 | angSamohláska, finála či mediála ču-jinu | máng | zaneprázdněnýFinála ang má zadní nosové [ŋ]; písmeno g se na konci nevyslovuje jako samostatné české g.Znak ču-jinu ㄤ odpovídá zápisu pchin-jinem „ang“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála ang má zadní nosové [ŋ]; písmeno g se na konci nevyslovuje jako samostatné české g. V příkladu 忙 · máng znamená celé slovo či výraz „zaneprázdněný“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄥ | 冷 | engSamohláska, finála či mediála ču-jinu | lěng | studenýFinála eng má koncové zadní nosové [ŋ]; kontrast -n a -ng není totéž co české „ng“ se závěrovým g.Znak ču-jinu ㄥ odpovídá zápisu pchin-jinem „eng“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála eng má koncové zadní nosové [ŋ]; kontrast -n a -ng není totéž co české „ng“ se závěrovým g. V příkladu 冷 · lěng znamená celé slovo či výraz „studený“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄦ | 二 | erSamohláska, finála či mediála ču-jinu | èr | dvaFinála er je rhotizovaná samohláska, ne samostatná česká slabika s vibrovaným r.Znak ču-jinu ㄦ odpovídá zápisu pchin-jinem „er“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Finála er je rhotizovaná samohláska, ne samostatná česká slabika s vibrovaným r. V příkladu 二 · èr znamená celé slovo či výraz „dva“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄧ | 衣 | i / yiSamohláska, finála či mediála ču-jinu | yī | oblečeníPo m jako v mǐ je i vysoké přední [i]; po z/c/s a zh/ch/sh/r může označovat jiný slabičný zvuk.Znak ču-jinu ㄧ odpovídá zápisu pchin-jinem „i / yi“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Po m jako v mǐ je i vysoké přední [i]; po z/c/s a zh/ch/sh/r může označovat jiný slabičný zvuk. V příkladu 衣 · yī znamená celé slovo či výraz „oblečení“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄨ | 五 | u / wuSamohláska, finála či mediála ču-jinu | wǔ | pětVysoké zadní zaokrouhlené [u] je přibližně jako české u, nikoli vždy totožné.Znak ču-jinu ㄨ odpovídá zápisu pchin-jinem „u / wu“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Vysoké zadní zaokrouhlené [u] je přibližně jako české u, nikoli vždy totožné. V příkladu 五 · wǔ znamená celé slovo či výraz „pět“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
| ㄩ | 魚 | ü / yuSamohláska, finála či mediála ču-jinu | yú | rybaPchin-jinové ü je vysoká přední zaokrouhlená [y]: jazyk jako při i, rty jako při u; čeština nemá přesný protějšek.Znak ču-jinu ㄩ odpovídá zápisu pchin-jinem „ü / yu“. Je to značka výslovnosti, nikoli znak s vlastním slovním významem. Pchin-jinové ü je vysoká přední zaokrouhlená [y]: jazyk jako při i, rty jako při u; čeština nemá přesný protějšek. V příkladu 魚 · yú znamená celé slovo či výraz „ryba“. Rozhodující je zvuk, tón a souvislost celé mandarínské slabiky. |
Zdroje, licence a rozsah výukových materiálů
Původní znaky, příklady, přepisy, identifikátory a odkazy zůstávají nezměněné; nové české výklady jsou oddělenou vrstvou. Pro hangul, pchin-jin ani ču-jin nebyly vytvořeny nové zvukové nahrávky ani animace tahů.
Atlas, pokročilé úrovně a redakční články jsou zatím dostupné pouze anglicky. Kandži od druhého ročníku (pouze anglicky) ↗