MANDARÍNŠTINA / PCHIN-JIN

Nejdřív rozložte slabiku, potom čtěte znaky přepisu

Pchin-jin označuje mandarínskou výslovnost latinkou; česká abeceda používá některá stejná písmena jinak.

Sestavte slabiku

Iniciála a finála vytvářejí slabiku: sh + uǐ = shuǐ („voda“). Úvodních 45 kartiček není úplným inventářem mandarínských slabik.

Přídech a artikulace

Přídech je výrazné vydechnutí po závěru či afrikátě. U dvojic b/p, d/t, j/q a zh/ch nejde o stejné rozdíly jako v češtině.

Pravopis a Tchaj-wan

Bez běžné iniciály se mohou používat y a w. Po j, q, x a y se v přepisu vynechávají tečky nad ü. Původní zjednodušené zdrojové znaky zůstávají chráněné; na obrazovce se zobrazují odpovídající tradiční tvary.

Tóny a zvláštní samohlásky

mā, má, mǎ, mà a ma ukazují tóny. Písmeno i v mǐ má jinou zvukovou hodnotu než v zhi/chi/shi/ri/zi/ci/si; iu, ui a un jsou pravopisné zkratky.

Kartičky si můžete nezávazně prohlížet nebo vybírat ze šesti odpovědí. V každém směru se kartička považuje za zvládnutou po 12 správných odpovědích v řadě; chyba vynuluje její sérii.

Několik minut učení každý den

Prohlédněte si kartičku a vyberte správné přiřazení.

Otočením kartičky poznáte znak a jeho vysvětlení; potom si rozpoznávání vyzkoušejte v kvízu se šesti možnostmi.

Poznávejte pchin-jin i zvuky mandarínštiny; všímejte si polohy jazyka, přídechu a tónu.

Režim procvičování Směr úlohy Sada kartiček

Najít kartičkuNalezené kartičky: 45

Jak funguje kvíz

U každé otázky se počítá jen první pokus. Po chybě se ukáže správná dvojice a série kartičky se vynuluje. Dvanáct správných odpovědí za sebou v jednom směru znamená zvládnutí; kartičku si můžete dál prohlížet. Vynulování smaže postup v obou směrech. Volné prohlížení ani přeskočené otázky se nebodují.

Kvíz prověřuje písemné rozpoznávání znaků a pomůcek. Nepoužívá mikrofon a nehodnotí mluvenou výslovnost. Latinkové přepisy se v jednotlivých jazycích řídí odlišnými pravidly.

Tón se vztahuje na celou slabiku.

mā1. tón · vysoký a rovný

má2. tón · stoupavý

mǎ3. tón · nízký, někdy s následným stoupáním

mà4. tón · prudce klesavý

maNeutrální tón · krátký a lehký

mā, má, mǎ, mà a ma představují čtyři lexikální tóny a neutrální tón. V souvislé řeči bývá třetí tón často nízký bez úplného stoupnutí. Sousední tóny se vzájemně ovlivňují a výška neutrálního tónu závisí i na předcházejícím tónu.

Úplná přehledová tabulka

Porovnávejte původní znaky a čtení s českými významy celých slov a samostatnými výklady.

Zdroje, licence a rozsah výukových materiálů

Původní znaky, příklady, přepisy, identifikátory a odkazy zůstávají nezměněné; nové české výklady jsou oddělenou vrstvou. Pro hangul, pchin-jin ani ču-jin nebyly vytvořeny nové zvukové nahrávky ani animace tahů.

Atlas, pokročilé úrovně a redakční články jsou zatím dostupné pouze anglicky. Kandži od druhého ročníku (pouze anglicky) ↗

Znak	Ukázkové slovo nebo výraz	Fonetická nebo grafická pomůcka	Čtení příkladu	Význam příkladu
b	爸	Pchin-jinové b označuje neznělou obouretnou závěrovou souhlásku bez výrazného přídechu, nikoli české znělé b.Iniciála (shēngmǔ)	bà	otec; tatínekZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis b označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové b označuje neznělou obouretnou závěrovou souhlásku bez výrazného přídechu, nikoli české znělé b. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 爸 bà znamená celý výraz „otec; tatínek“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
p	跑	Pchin-jinové p je obouretné a výrazně přídechové; rozdíl b/p se týká přídechu, nikoli české znělosti.Iniciála (shēngmǔ)	pǎo	běžetZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis p označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové p je obouretné a výrazně přídechové; rozdíl b/p se týká přídechu, nikoli české znělosti. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 跑 pǎo znamená celý výraz „běžet“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
m	媽	Nosové [m] se tvoří se sevřenými rty, přibližně jako české m.Iniciála (shēngmǔ)	mā	maminka; matkaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis m označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Nosové [m] se tvoří se sevřenými rty, přibližně jako české m. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 媽 mā znamená celý výraz „maminka; matka“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
f	飛	Pchin-jinové f je retnozubná třecí souhláska [f], blízká českému f.Iniciála (shēngmǔ)	fēi	létatZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis f označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové f je retnozubná třecí souhláska [f], blízká českému f. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 飛 fēi znamená celý výraz „létat“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
d	大	Pchin-jinové d je neznělý přední závěr bez výrazného přídechu, nikoli české znělé d.Iniciála (shēngmǔ)	dà	velkýZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis d označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové d je neznělý přední závěr bez výrazného přídechu, nikoli české znělé d. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 大 dà znamená celý výraz „velký“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
t	他	Pchin-jinové t má silný přídech [tʰ], který jej odlišuje od d.Iniciála (shēngmǔ)	tā	onZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis t označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové t má silný přídech [tʰ], který jej odlišuje od d. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 他 tā znamená celý výraz „on“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
n	你	Nosové [n] je přední a blízké českému n, nikoli automaticky měkkému ň.Iniciála (shēngmǔ)	nǐ	ty (neformální oslovení)Zkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis n označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Nosové [n] je přední a blízké českému n, nikoli automaticky měkkému ň. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 你 nǐ znamená celý výraz „ty (neformální oslovení)“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
l	來	Postranní [l] se přibližuje českému l, ale jeho přesná artikulace se může lišit.Iniciála (shēngmǔ)	lái	přijítZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis l označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Postranní [l] se přibližuje českému l, ale jeho přesná artikulace se může lišit. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 來 lái znamená celý výraz „přijít“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
g	高	Pchin-jinové g je zadní neznělé [k] bez výrazného přídechu; nečtěte je jako české znělé g.Iniciála (shēngmǔ)	gāo	vysokýZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis g označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové g je zadní neznělé [k] bez výrazného přídechu; nečtěte je jako české znělé g. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 高 gāo znamená celý výraz „vysoký“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
k	看	Pchin-jinové k je zadní [kʰ] se silným přídechem; porovnejte s neaspirovaným g.Iniciála (shēngmǔ)	kàn	dívat seZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis k označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové k je zadní [kʰ] se silným přídechem; porovnejte s neaspirovaným g. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 看 kàn znamená celý výraz „dívat se“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
h	喝	Pchin-jinové h je zadní třecí [x] až [χ], přibližně jako české ch, nikoli jako anglické h.Iniciála (shēngmǔ)	hē	pítZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis h označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové h je zadní třecí [x] až [χ], přibližně jako české ch, nikoli jako anglické h. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 喝 hē znamená celý výraz „pít“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
j	雞	Pchin-jinové j je neaspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕ]; české dž ani č ji nevystihují přesně.Iniciála (shēngmǔ)	jī	kur domácí; kuře (podle kontextu)Zkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis j označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové j je neaspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕ]; české dž ani č ji nevystihují přesně. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 雞 jī znamená celý výraz „kur domácí; kuře (podle kontextu)“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
q	七	Pchin-jinové q je aspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕʰ]; rozdíl proti j je zejména v přídechu.Iniciála (shēngmǔ)	qī	sedmZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis q označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové q je aspirovaná alveolopalatální afrikáta [tɕʰ]; rozdíl proti j je zejména v přídechu. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 七 qī znamená celý výraz „sedm“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
x	西	Pchin-jinové x je alveolopalatální třecí [ɕ]; české š a s jsou pouze přibližné opory.Iniciála (shēngmǔ)	xī	západZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis x označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové x je alveolopalatální třecí [ɕ]; české š a s jsou pouze přibližné opory. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 西 xī znamená celý výraz „západ“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
zh	中	Pchin-jinové zh je neaspirovaná retroflexní afrikáta; špička jazyka se obrací mírně dozadu, nejde o české ž.Iniciála (shēngmǔ)	zhōng	střed; centrumZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis zh označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové zh je neaspirovaná retroflexní afrikáta; špička jazyka se obrací mírně dozadu, nejde o české ž. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 中 zhōng znamená celý výraz „střed; centrum“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ch	吃	Pchin-jinové ch je aspirovaná retroflexní afrikáta; přídech jej odlišuje od zh.Iniciála (shēngmǔ)	chī	jístZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ch označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové ch je aspirovaná retroflexní afrikáta; přídech jej odlišuje od zh. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 吃 chī znamená celý výraz „jíst“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
sh	書	Pchin-jinové sh je neznělé retroflexní [ʂ], podobné českému š, ale se zadněji stočeným jazykem.Iniciála (shēngmǔ)	shū	knihaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis sh označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové sh je neznělé retroflexní [ʂ], podobné českému š, ale se zadněji stočeným jazykem. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 書 shū znamená celý výraz „kniha“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
r	人	Pchin-jinové r bývá znělá retroflexní aproximanta či třecí hláska; nevyslovujte české vibrované r.Iniciála (shēngmǔ)	rén	člověkZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis r označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové r bývá znělá retroflexní aproximanta či třecí hláska; nevyslovujte české vibrované r. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 人 rén znamená celý výraz „člověk“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
z	早	Pchin-jinové z se vyslovuje jako neaspirovaná afrikáta [ts], blízká českému c, nikoli českému z.Iniciála (shēngmǔ)	zǎo	brzy; časněZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis z označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové z se vyslovuje jako neaspirovaná afrikáta [ts], blízká českému c, nikoli českému z. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 早 zǎo znamená celý výraz „brzy; časně“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
c	菜	Pchin-jinové c je přídechová [tsʰ]; po závěru následuje výraznější výdech než u z.Iniciála (shēngmǔ)	cài	zeleninaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis c označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové c je přídechová [tsʰ]; po závěru následuje výraznější výdech než u z. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 菜 cài znamená celý výraz „zelenina“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
s	三	Pchin-jinové s je neznělé přední [s], poměrně blízké českému s.Iniciála (shēngmǔ)	sān	třiZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis s označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové s je neznělé přední [s], poměrně blízké českému s. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 三 sān znamená celý výraz „tři“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
a	媽	Otevřené a zní zhruba jako krátké české a, ale tón se vztahuje na celou mandarínskou slabiku.Finála (yùnmǔ)	mā	maminka; matkaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis a označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Otevřené a zní zhruba jako krátké české a, ale tón se vztahuje na celou mandarínskou slabiku. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 媽 mā znamená celý výraz „maminka; matka“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
o	波	Pchin-jinové o bývá zadní zaokrouhlená samohláska; po b/p/m/f se může objevit krátký přechod [u].Finála (yùnmǔ)	bō	vlnaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis o označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové o bývá zadní zaokrouhlená samohláska; po b/p/m/f se může objevit krátký přechod [u]. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 波 bō znamená celý výraz „vlna“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
e	河	Pchin-jinové e často označuje zadní nezaokrouhlené [ɤ]; české e ani é nejsou přesnou náhradou.Finála (yùnmǔ)	hé	řekaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis e označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové e často označuje zadní nezaokrouhlené [ɤ]; české e ani é nejsou přesnou náhradou. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 河 hé znamená celý výraz „řeka“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
i	米	Po m jako v mǐ je i vysoké přední [i]; po z/c/s a zh/ch/sh/r může označovat jiný slabičný zvuk.Finála (yùnmǔ)	mǐ	rýže (zrno)Zkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis i označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Po m jako v mǐ je i vysoké přední [i]; po z/c/s a zh/ch/sh/r může označovat jiný slabičný zvuk. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 米 mǐ znamená celý výraz „rýže (zrno)“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
u	五	Vysoké zadní zaokrouhlené [u] je přibližně jako české u, nikoli vždy totožné.Finála (yùnmǔ)	wǔ	pětZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis u označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Vysoké zadní zaokrouhlené [u] je přibližně jako české u, nikoli vždy totožné. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 五 wǔ znamená celý výraz „pět“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ü	女	Pchin-jinové ü je vysoká přední zaokrouhlená [y]: jazyk jako při i, rty jako při u; čeština nemá přesný protějšek.Finála (yùnmǔ)	nǚ	ženaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ü označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové ü je vysoká přední zaokrouhlená [y]: jazyk jako při i, rty jako při u; čeština nemá přesný protějšek. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 女 nǚ znamená celý výraz „žena“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ai	愛	Dvojhláska ai tvoří jednu slabiku s přechodem od otevřeného a dopředu; nerozdělujte ji na dvě české slabiky.Finála (yùnmǔ)	ài	láska; milovatZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ai označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Dvojhláska ai tvoří jednu slabiku s přechodem od otevřeného a dopředu; nerozdělujte ji na dvě české slabiky. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 愛 ài znamená celý výraz „láska; milovat“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ei	杯	Dvojhláska ei tvoří jednu slabiku, v níž se jazyk posouvá výš a dopředu.Finála (yùnmǔ)	bēi	šálek; skleniceZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ei označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Dvojhláska ei tvoří jednu slabiku, v níž se jazyk posouvá výš a dopředu. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 杯 bēi znamená celý výraz „šálek; sklenice“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ui	水	Pchin-jinové ui je po iniciále zkrácené psaní uei; prostřední samohláskový přechod ve výslovnosti nezaniká.Finála (yùnmǔ)	shuǐ	vodaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ui označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Pchin-jinové ui je po iniciále zkrácené psaní uei; prostřední samohláskový přechod ve výslovnosti nezaniká. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 水 shuǐ znamená celý výraz „voda“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ao	好	Jednoslabičné ao přechází od otevřené samohlásky k zadnímu zaokrouhlenému prvku.Finála (yùnmǔ)	hǎo	dobrý; dobřeZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ao označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Jednoslabičné ao přechází od otevřené samohlásky k zadnímu zaokrouhlenému prvku. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 好 hǎo znamená celý výraz „dobrý; dobře“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ou	口	Jednoslabičné ou směřuje od střední samohlásky k vysokému zaokrouhlenému prvku.Finála (yùnmǔ)	kǒu	ústaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ou označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Jednoslabičné ou směřuje od střední samohlásky k vysokému zaokrouhlenému prvku. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 口 kǒu znamená celý výraz „ústa“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
iu	六	Zápis iu po iniciále zastupuje iou; při výslovnosti zůstává samohláskový přechod.Finála (yùnmǔ)	liù	šestZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis iu označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Zápis iu po iniciále zastupuje iou; při výslovnosti zůstává samohláskový přechod. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 六 liù znamená celý výraz „šest“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
ie	寫	V ie po počátečním i následuje otevřenější jádro podobné [ɛ]; e zde není jako v hé.Finála (yùnmǔ)	xiě	psátZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis ie označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. V ie po počátečním i následuje otevřenější jádro podobné [ɛ]; e zde není jako v hé. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 寫 xiě znamená celý výraz „psát“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
üe	月	V üe je nejdříve přední zaokrouhlený prvek, poté otevřenější samohláska; po y se tečky nad ü nepíší.Finála (yùnmǔ)	yuè	Měsíc (nebeské těleso)Zkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis üe označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. V üe je nejdříve přední zaokrouhlený prvek, poté otevřenější samohláska; po y se tečky nad ü nepíší. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 月 yuè znamená celý výraz „Měsíc (nebeské těleso)“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
er	二	Finála er je rhotizovaná samohláska, ne samostatná česká slabika s vibrovaným r.Finála (yùnmǔ)	èr	dvaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis er označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Finála er je rhotizovaná samohláska, ne samostatná česká slabika s vibrovaným r. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 二 èr znamená celý výraz „dva“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
an	山	Finála an končí skutečným nosovým [n]; jde o jedinou slabiku.Finála (yùnmǔ)	shān	horaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis an označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Finála an končí skutečným nosovým [n]; jde o jedinou slabiku. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 山 shān znamená celý výraz „hora“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
en	門	Finála en má střední samohlásku a koncové [n]; za n nepřidávejte další samohlásku.Finála (yùnmǔ)	mén	dveře; bránaZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis en označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Finála en má střední samohlásku a koncové [n]; za n nepřidávejte další samohlásku. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 門 mén znamená celý výraz „dveře; brána“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
in	心	Finála in spojuje přední vysokou samohlásku [i] s nosovým [n] v jedné slabice.Finála (yùnmǔ)	xīn	srdceZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis in označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Finála in spojuje přední vysokou samohlásku [i] s nosovým [n] v jedné slabice. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 心 xīn znamená celý výraz „srdce“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.
un	春	Zápis un po běžné iniciále bývá zkrácené uen; koncové [n] zůstává, samohlásky nečtěte po česku písmeno po písmenu.Finála (yùnmǔ)	chūn	jaroZkoumejte místo tvoření hlásky, přídech a tón celé slabiky; latinkový přepis není automaticky česká výslovnost.Pchin-jinový zápis un označuje zvuk či jeho část, nikoli význam čínského znaku. Zápis un po běžné iniciále bývá zkrácené uen; koncové [n] zůstává, samohlásky nečtěte po česku písmeno po písmenu. V příkladu v tradičních znacích užívaných na Tchaj-wanu 春 chūn znamená celý výraz „jaro“. Tónová značka patří celé slabice; nespoléhejte jen na české názvy písmen.